Seznamte se třeba s Magdalénou, která od roku 2019 působí na Kotlasce jako dobrovolnice a podělila se s námi o svou zkušenost.

Jak jsi se dostala k dobrovolnictví na Kotlasce?

K dobrovolnictví na Kotlasce jsem se dostala v polovině roku 2019, kdy jsem již věděla, že se stanu studentkou oboru Resocializační a penitenciární pedagogiky. Důvodem dobrovolnictví byly nejen mé zkušenosti s lidmi s trestní minulostí, ale především zvědavost a touha po poznání práce v tomto oboru.

Co pro tebe vlastně Kotlaska dnes je, jak bys ji popsala někomu, kdo tu nikdy nebyl?

S dovolením použiji větu, kterou vyslovila jedna klientka a se kterou se velmi ztotožňuji (Janette): „Kotlaska je místo, kde při překročení prahu opadne veškerý stres a starosti. Vím, že tu mám dveře vždy otevřené.“ Na vlastní kůži to mám ověřené. 🙂

Pokaždé, když jsem zde trávila čas, měla jsem pocit, že jsem volná a spokojená. Překrásná zahrada a skvělí lidé, které tu potkáte, tyto pocity ještě násobí.   

Hodně času jsi strávila s klienty na tréninkových místech. Co ti tato zkušenost dala?

Je to zkušenost k nezaplacení. Přestože, jak jsem již říkala, nějaké zkušenosti s lidmi s trestní minulostí mám, bylo to pro mě něco nového. Setkala jsem se s klienty různého věku, s jinými životními zkušenostmi a také s různými pohledy na svět. Každý klient, se kterým jsem trávila čas, ve mně zanechal jistotu, že to je opravdu práce, kterou bych chtěla dělat.

Proč myslíš, že je důležité, aby pracovní trénink na Kotlasce probíhal?

Režim, kolektiv bez předsudků a podpora mohou psychicky podpořit a povzbudit ke kvalitnějšímu životu. Klienti zde sbírají zkušenosti jak pracovní, tak sociální, a to je, dle mého názoru, velmi důležité. Myslím si, že spojením naší pomoci/práce a jejich vlastního snažení lze udělat nějakou změnu, jelikož klienti vědí, že na to nejsou sami.

Jaký osud nebo příběh z Kotlasky ti utkvěl v hlavě, na co ráda vzpomínáš?

Za rok a půl jsem měla možnost setkat se s mnoha osudy. Někteří to opravdu nemají v životě jednoduché a to jsou možná právě ty příběhy, které ve mně nejvíce utkvěly. Ráda bych se ale spíše podělila o pozitivnější životní cestu bývalé klientky. 🙂 Katku jsem poznala při balení dárků pro Andělský strom. Viděly jsme se sice pouze jednou, ale díky její přirozenosti jsem s ní dokázala velmi jednoduše navázat kontakt. V minulosti to měla náročné, ale dokázala se z toho nejhoršího dostat. V současné době má trvalou práci, bydlení, partnera a také žádá o svěření dětí do vlastní péče. Sdělila mi, že pracovníci RUBIKON Centra jí velmi pomohli s její celkovou životní situací a za to jim patří velké díky!

Přestože jsi studentka a měla jsi příjem jen z brigády, přispěla jsi do naší sbírky na pracovní trénink v roce 2021.  Co tě k tomu vedlo?

Byla to taková automatická reakce. Vedlo mě k tomu více důvodů. Jeden z nich byl ten, že opravdu vím, že tréninková místa jsou důležitá, prospěšná a dávají mi smysl. V přímém přenosu jsem sledovala různé prosby o dary a to mě také velmi ovlivnilo. No a v závěru mě popostrčila tombola, která to celé posunula na jiný level. A taky, proč ne? 🙂

Nakonec jsi se rozhodla využít možnosti pro naši organizaci pracovat jako regulérní zaměstnanec. Co tě na práci u nás nejvíce zajímá a co vlastně budeš dělat?

Myslím, že to bylo jedno z mých nejlepších rozhodnutí za poslední rok. 🙂 Práce v RUBIKONU mě zajímá jako celek, ve kterém všechno se vším souvisí. Cílová skupina je pro mě takovou zvláštní srdcovkou a skvělý kolektiv byl o to větším nakopávačem k mému správnému rozhodnutí.

Nastoupila jsem na pozici odborné poradkyně, tudíž budu klientům pomáhat s řešením dluhů a pracovní činnosti.